Arry z Dvorku Čamourku "GRACE"

z deníku jedné gordonky

Statistika

MAPA SETŘÍHO OSÍDLENÍ

Únor 2008

Další zážitky z moravské metropole

Školní týden nám utekl jako voda.
Chceme se s Grace podělit o spoustu zážitků, které nám tento týden přinesl...


Tenhle týden nám nezačal zrovna moc slavně. Hned v pondělí ráno jsem po prvním cviku šla s Grace na veterinu. Diagnózu jsem znala dopředu, zánět v oku. Vypravily jsme se na Slovanské náměstí k našemu milému panu doktorovi Chybovi. Zrovinka uspával kočku na kastraci, takže to byla šupšup akce. Dostaly jsme kapičky, ať hezky pravidelně rozkapáváme ten zánět. V pondělí měla také přijet Dorka s Bertíkem, ale co čert nechtěl, opět nám venčení nevyšlo. Šlo se tedy v obvyklé gordonsko-teriéří sestavě na Mediánky, fičelo a vypadalo to na déšť. Na privát jsme se vrátily úplně promrzlé. Psiska se ale aspoň minimálně unavila, o tom, že jsme unavily samy sebe ani nemluvě. V úterý dopoledne nás čekala milá návštěva. Bylo domluveno venčení s Amigem, fešným vidlákem, na Kraví hoře (nebo jak říká jeho panička Vilma – na Monte Bů). Výluka šaliny jim trošičku zkomplikovala situaci v příjezdu, Grace si zatím hrála s Bodlíkem. S Amčou si spolu nádherně pohráli. Bodlík nebyl moc nadšený z cizího nápadníka. Grace je přeci jenom jeho! Sem tam dával Amigovi najevo, že se má držet dál. Snažil se mu vtipně vedrat na hřbet. Bodláka šílené běhání s „pomalými“ velkými psy moc neuspokojovala, sem tam se proběhl i s jinými psíky, ale nikdo nesplňoval jeho sprinterské požadavky. Ve středu jsem šly na kontrolu s očičkem, byly jsme pochváleny, jak hezky kapeme a jak se to pěkně zlepšilo. Ale přesto jsme dostaly ještě jedny kapičky. Gracinka má totiž folikuly pod třetím víčkem, takže snad se to vyléčí a nebudeme muset na seškrab! Držte nám palce! Malinko jsme tedy panu doktorovi zalhaly, neměly bysme běhat venku – ve větru a prachu. Ale kdo to má s tím mým torpédem vydržet;) Očička tedy pravidelně myjeme a zásobíme dávkou kapiček. K večeru bylo domluvené hromadné venčení na letišti. Ze Skácely jsme odjížděly v naší obvyklé sestavě doplněné Jančou s Amiee a Rosie. Rosienka je miláček, takový hodný a poslušný pejsek, jako jediná se nás držela. Ti 4 blázni pobíhali křovinami nad kolejemi VUT jak postřelení, vždycky se vrátili všichni. Na poli to nebylo o moc lepší. Ale tam jsme na ně alespoň viděly;) Míša přinesla nové frisbee. Gracinka z něj měla obrovitánskou radost a aportovala ho jak divá. Sem tam ho půjčila i jinému psíkovi. Nakonec skončilo někde zapomenutá na holinách;( Na letišti se k nám přidala ještě Cherry, té se Grace neskutečně bála. Jak přišla, úplně zapomněl, že zná všechny pejsky a odbíhala od nás dál a dál. Chvíli se tulila u mne na klíně a nakonec u tety Terky v náručí. Je to můj malý strašpytel. Když přišla Verča se Sindy, Granulka zapomněla, že se bála, poznala Sindy a lítala zas jak malý čertík. Rychle se už stmívalo, ale psiska si stále užívala běhání. Přišli jsme domů pekelně unavení. Tedy až na Bodláka samozřejmě. Ten ani při běhání se Cherry nevybil dostatečně energie. Na čtvrtek jsme si naplánovaly výletík na ranch do Ořešína. No, tedy nakonec to byla trasa dlouhá přes 10km, protože jsem hlava děravá a nějak jsme to střihli do lesů o cestu dřív a skončili jsme v Soběšicích. Od místních domorodců jsme dostali několik typů na cestu, každý měl jinou verzi. Nakonec jsme ze Soběšic šli nějakou výukovou stezkou od MZLU do Mokré hory a pak konečně tou správnou původní cestou „po modré“ až do Ořešína. Psíci se opět vyřádili běháním ostošest, teriéři opět předvedli své útěkové speciality. Na koňskou farmu jsme se dostali až ke třetí odpoledne a zjistili, že hospoda nevaří;( Dali jsme si Kofolu, prohlédli zvířátka, holky se optaly na ježdění a vyrazily na bus. Cestou jsme se ještě vyblbli v lanovém centru a pokochali se panoramatama. Až se na farmě bude vařit, vyrazíme tam znovu;-) Každopádně se nám moc líbila lokalita Ořešína nebo Mokré hory, takže si tam možná najdeme bydlení…

Odkazy na fotky z jednotlivých dní jsou ve fotogalerii!

 

 

 

 

Žádné komentáře
 
Developed by Darja 2007